Nejvzácnější minerály planety s unikátními vlastnostmi od CABRHA diamonds
Tvrdost
Diamant je nejtvrdším minerálem této planety. Dosahuje nejvyššího, tj. 10. stupně tvrdosti na Mohsově stupnici, která měří tvrdost minerálů. Na stupni 9 se nalézá skupina korundů (např. rubíny, safíry). Přestože se jedná pouze o rozdíl jednoho stupně, ve skutečnosti je diamant 140 krát tvrdší než korund. Tento kvalitativní rozdíl je stejný jako rozdíl mezi 1. až 9. stupněm Mohsové stupnice.
Měrná hmotnost
Diamant má měrnou hmotnost 3,51g/cm3. Díky této vlastnosti se diamanty usazovaly v korytech řek a vznikaly tzv. aluviální (naplaveninová) úložiště. Proto je tato specifická hmotnost základním ukazatelem při určování pravosti diamantů.
Tepelná vodivost
Diamanty mají 6x větší tepelnou vodivost než měď. Této vlastnosti se využívá jak při testování diamantů, tak při použití diamantů v nanotechnologiích.
Transparentnost, průhlednost, průsvitnost
Podle průsvitnosti rozlišujeme diamanty od naprosto čirých až po úplně matné. Do klenotů se vsazují co nejlepší kameny. Ostatní diamanty jsou užívány v průmyslu, kde mají svou nezastupitelnou úlohu.
Fluorescence
Této vlastnosti diamantů bylo poprvé využito v 60. letech 20. století při třídění diamantů. Každý diamant ozářený rentgenovými paprsky fluoreskuje a může tak být oddělen od zbytku horniny. Fluorescence diamantů je obvykle modrá, může být i bílá, fialová, žlutá, zelená nebo oranžová.
Index lomu
Dosahuje u diamantů specifické hodnoty 2,417 a propůjčuje diamantu jeho ojedinělé optické jevy, které také slouží k určení pravosti.
Disperze
Disperze je optická vlastnost vyjadřující závislost indexu lomu na vlnové délce (tedy barvě) vstupujícího světla. Barevné efekty, pozorovatelné u vystupujících paprsků světla, jsou způsobeny právě touto vlastností. Diamant má nízkou hodnotu disperze - 0,044. Většina syntetických kamenů se srovnatelným indexem lomu má disperzi vyšší a hra barev v těchto kamenech je nepřirozeně nápadná.
Hra světla – scintilační brilance
Jiskřivou brilancí se nazývá počet odrazů při pohybu broušeného kamene nebo při pohybu zdroje světla. Množství světelných odrazů závisí na počtu facet, i na jejich správné velikosti.
Barevnost
Bílé světlo kolem nás je ve skutečnosti složeno z celé škály barev od červené po fialovou. Podle toho, jaké spektrum pohlcuje, resp. vyzařuje, vytváří výslednou barvu. Téměř všechny diamanty obsahují i atomy dalších prvků. Nejčastěji to bývají atomy dusíku způsobující žluté zabarvení (tj. absorbuje modré spektrum). Bor způsobuje modré zabarvení (absorbuje žluté spektrum). Další barevné mutace jsou způsobeny jinými mechanismy, např. deformací krystalové mřížky – růžové diamanty, nebo radiací – zelené diamanty apod. Diamant bez příměsí jiných prvků je úplně bezbarvý.
