Jedná se o pravděpodobně druhý největší objevený drahokam.
Tento vysoce čistý, modrobílý kámen byl nalezen v roce l893 jihoafrickým důlním dělníkem. Surový diamant vážil 995,2 karátů a měl poměrně neobvyklý tvar – byl plochý na jedné straně a ostrý na straně druhé.
Excelsior byl rozřezán na několik částí. Tři velké kusy vážily 158, 147 a 130 karátu. Menší kousky měly od 70 až po 1 karát. Celková váha takto vzniklých diamantů byla 373,75 karátů. To znamená, že ztráta rozřezáním a broušením byla 63% hmotnosti. Proč bylo rozhodnuto tak velký a krásný diamant rozřezat na kousky, zůstává nejasné. Vzniklé diamanty jsou pojmenovány Excelsior I, Excelsior II atd.
Tyto diamanty byly rozprodány samostatně. Některé koupila společnost Tiffany and Co, další prý koupila společnost De Beers.
Velký magnát
Velký magnát je třetím největším světovým drahokamem.
Jméno získal po předčasně zesnulé ženě mogulského vládce indického území Šáhdžáhána.Kámen byl nalezen v polovině 17. století. Kde se diamant nachází nyní, není známo. Zaznívají i názory, že už byl dávno rozřezán na menší kameny.
Koh-i-Noor
Koh-i-Noor znamená v překladu "Hora světa".
Historie jednoho z nejslavnějších diamantů se s lidskými osudy údajně prolíná už po dva tisíce let. S mnohem větší jistotou však víme, že od 14. století byl v držení indických a perských vládců.
Do Anglie se dostal v roce 1850 jako odškodné pro Východoindickou společnost, která jej darovala královně Viktorii. Ta diamant nechala vybrousit a obdarovala jím manželku britského panovníka.
Královna Alžběta jej roku 1936 dala vsadit do královské koruny a dodnes je střežen v Londýně s ostatními britskými korunovačními klenoty.
De Beers Millenium Star
De Beers Millenium Star je podle některých znalců nejkrásnější diamant, který lze vůbec spatřit.
Byl nalezen v Kongu v 80. letech minulého století a jeho tvarování zabralo více než tři roky. Výsledkem je 203 karátový kámen, který je natolik dokonalý, že prakticky nelze vyčíslit jeho cenu.
Diamant Hope
Diamant HOPE ("Naděje") je opředen asi nejdramatičtější legendou.
Je uchován ve Smithsonian Institute ve Washingtonu. Kámen pochází z Indie, kde byl ukraden ze sochy boha Ráma-Síty. Říká se že tento bůh uvalil na kámen kletbu. V 17. století přivezl z Indie tento kámen francouzský cestovatel Jean Baptiste Tavernier, jenž jej s tučným ziskem prodal králi Ludvíku XIV.
Tavernier utrženými penězi splatil rodinné dluhy a s vidinou dalšího dobrého obchodu se vydal zpět do Indie. Tam ho nečekalo žádné štěstí, neboť jej roztrhala smečka psů.
Kámen byl součástí francouzských korunovačních klenotů, ale královskému rodu Bourbonů mnoho štěstí nepřinesl. V době Francouzské revoluce nejenže byl ukraden, ale král Ludvík XVI. byl spolu s manželkou Marií Antoinettou popraven.
Diamant se později objevil v Amsterdamu na přebrus. Ukradl jej však brusířův syn, který pod tíhou odpovědnosti za otcovu smrt spáchal sebevraždu.
V roce 1830 diamant získal velmi bohatý bankéř Henry Hope a od té doby nese jeho jméno. Kletba stíhající majitele kamene však zasáhla celou jeho rodinu, a proto byl diamant opět prodán a to několikrát. Různé pohromy pronásledovaly i další majitele.
Jedinou osobou, kterou nestihla žádná pohroma nebo neštěstí byl americký věhlasný klenotník Harry Winston, který věnoval diamant Smithsonovu Institutu, kde se nachází dodnes.
Darováním tohoto kamene byla zrušena veškerá kletba.
